4.11.2018

2. prosince 2018 v 15:25 |  Novinky
4.11.2018 nás páneček vyvezl na procházku ,,Dašičátek,, , kterou organizovala naše paní chovatelka Lenka. Sraz byl naplánován na 13.30 hod. na parkovišti pod Kunětickou horou.
Nikdy v životě jsem zde nebyla a musím konstatovat, že je to další kousek naší pěkné země.

Počasí nádherné, další zářivý podzimní den a než se všichni sešli, tak jsem zjistila, že Zefira tu má příbuzného, strejdu- Kazana z Dašického zátiší.
Nemohu si odpustit hned na úvod foto - nejstaršího výletníka z Dašic- Kazana, který zanedlouho oslaví v plné síle a kráse 12. narozeniny a Zefči - sedm let a na den přesně 8 měsíců.




Čekající skupinka natěšených výletníků.


... Vyrážíme.



.. okolo koníků na louky.




...smečka choďáků- vypuštěna!





Nejmladší účastnice výletu- Xanté z Dašického zátiší.



A ještě jednou Kazan a Zefi.



Psíci se vyřádili, páníčci poklábosili a tak už je čas na návrat. ,,Kuňka,, v podvečerním sluníčku.

 

17.10.2018

1. prosince 2018 v 7:13 |  Novinky
Jelikož se čas již nachýlil k pravému podzimu, došlo konečně na společnou procházku s Alfinkou pod Bezdězem.
Počasí vyšlo náramně a tak si dvě chodí holky užívaly odpoledno-podvečerní couračku po lukách, cestách pod Bezdězem.



A první foto ještě před prochajdou-maminka s dcerou



Rozverná Alfinka



Odpočívající ,,děvčata,,. Vyfotit ty dvě společně je nadlidský úkol. Jedna vždy hot a druhá čehý!



Na místě, kde se řádí na motorkách a čtyřkolkách se i Zefi nechala unést a nechala se nahánět Alfou.



..až se práší za kočárem,,!



Odpočívám...



Majestátní hrad Bezděz v zapadajícím slunku, no prostě náádhera!











Tak zase někdy příště nashle a třeba pro změnu zase u nás.





14.10.2018 nedělní procházka

23. října 2018 v 17:51 |  Novinky


Krásné nedělní dopoledne nás vylákalo na kratší korzo.
Vycházíme před barák a Zefi si to míří k autu. Má ale smůlu jde se pěšky. Za sousedovic zahradou procházíme přímo k louce a pouštím čubinu na volno.



Příroda hraje barvami a k tomu sluníčko a přiměřené teplíčko, tak budeme chvilku aportovat balónky.



Kolem ,,torza,, lesíka míříme k hlavní silnici a vlevo se nám otevírá velmi netradiční pohled na,,Šírkovu,, vilu , která byla z tohoto pohledu leta skrytá stromy.



Přecházíme hlavní silnici Mladá Boleslav-Mělník a hurá opět do luk a polí!







Krátká pauzička, panička ještě vyfotí (krom mé maličkosti) krásu podzimní přírody a pak už se jde k rybníčku-tam bývají ty velké myši!







V rybníčku je tak málo vody, že se i Zefa může směle ráchat. Ona vodu přímo na plavání moc nemusí, což je velice ojedinělý úkaz. Choďáci jsou totiž velmi, velmi vodomilní.
To by ale nesměla na druhém břehu spatřit nutrii mizející ve vodě.







Zmáchaná, ale úlovek nikde! Kampak Zefo na nutrii!



Konec lovu. Obejdeme remízek a kousek od ,,božích muk,, se stáčíme na Chloumeckou cestu (a již na vodítku) překračujeme zpět hlavní silnici. Kolem naší pidilouky ,,Černavy,, se ubíráme k domovu. Vyvětraní, s dobrou náladou .Zefi odpočívat a já vařit oběd.





Pohled na Vtelno od Chlomku: vlevo vykukují věže katolického kostela sv. Michaela archanděla. Napravo je evangelický kostel, dnes využívaný jako kulturní centrum obce.



Za celou cestu jsme my dvě, nepotkaly ani živáčka!



 


12.09.2018

21. října 2018 v 19:27 |  Novinky
Po návratu ze Šumavy jsme podnikli ještě jeden výlet.
Manžel dostal nápad podívat se do kraje, kam jezdil s partou vandrem a potažmo byla jsem tam i na mém prvním ,,čundru", a je na co vzpomínat!
Cíl cesty: Plavy- obec v okrese Jablonec nad Nisou. Nádherné místečko v údolí říčky Kamenice.
Projíždíme Plavy až do místní části Kozinec. Tady silnice končí. Opouštíme vozidlo a míříme po lesní pěšině hledat ,,ztracené mládí,,!


Zefi je zatím pořád vpředu a čeká až se dokulíme...

Cesta stoupá, klesá, občas nějaký průhled, ale né a né najít ten kemp.



Páneček mizí v houští, už po kolikáté? Teď dozajista je to ta správná cesta, která nás tam dovede!
Obě usedáme ( já i Zefa) a na našeho turistu si raději zde počkáme.

Opět nic a tak obracíme zpět na modrou a kocháme se výhledy na kopcovitou krajinu.





Na cestě zpáteční jsem si ještě cvičně seběhla a zase vystoupala jeden kopeček s převisy, ale byl to planý poplach. Podrápaná od ostružin pak dofuněla k místu,kde jsem ty dva zanechala.



Uštvaná Zefira mi ještě běží naproti, ale pak se přidává k pánečkovi a je to pohled pro ..bohy,,.



....chladíme, né však pívo , ale sebe...




Zefča zalehla celým svým tělem ,,mohutný tok,, lesního potůčku a moc se jí z něj nechtělo. Vstala až na pobídku:,, jedeme domů,,!
A ještě jeden postřeh, když se tak dívám na odpočívající Zefu. Jakoby nám říkala :,,čím delší jazyk mám z huby ven, tím hůř na tom jsem"!

Šlapem dál a zanedlouho už se vynořila z lesa cedule KOZINEC a kousek od ní i naše autíčko.






Pro Zefiru asi nejkrásnější okamžik!

Hledali nenašli, ale nebyli z toho smutní. Však ono se to jednou povede!


A na závěr jedna vzpomínková fotka z našeho rodinného archivu. Našli a vyšlápli i s naší tehdy tříletou dcerou.



Květen 1996 na,, Mločáku".





Šumava 2018

7. října 2018 v 15:25 |  Novinky
Nakonec jsme naši dovolenou na chalupě přesunuli z letních veder na podzim, konkrétně na začátek září s nadějí, že už nebudou ta úmorná horka! A na Šumavě bylo opravdu nádherně, jen škoda, že nebyl ,,houbový čas".


Zefi už je připravena na výlet. Obzvlášť, když se jede na Hrádek u Újezda, který nesmíme vynechat.


Jsme na místě a před námi už vykukují ušiska psa Chodyho spolu se štítem chodské chalupy.



Taky dostanu něco k snědku?
Né beruško, stačí ,že jsi zase středem pozornosti obědvajících hostů.

Musíme taky vyfunět k pomníku, páneček na nás počká tradičně tady v chodské chalupě, ale ty půjdeš pěkně se mnou nahoru!






Fotka s Chodym a za rok zase nashledanou!


Další den jsme výletili v okolí Prášil.
Prášily jsme opět pouze projeli. Původní plán dát si oběd v penzionu u Michala se stal neuskutečnitelným, zahrádku vedle restaurace celou zabrali cyklisté. Pryč je ta klidná idylka před 22lety, kdy jsme zde sedávali s pár místními
domorodci a poslouchali jejich vyprávění o životě v Prášilech.
A tak ,,na silnici do Prášil", jak se zpívá v jedné písničce se už nebude roztloukat kamení, neboť od poslední návštěvy stará ,,kostkovka,, už nadobro zmizela a nahradila jí zbrusu nová- cesta asfaltová! To aby do Prášillandu mohlo pohodlně více návštěvníků zavítat!


Jedna retro.. Penzion u Michala Prášily září 1996. Naše tehdy tříletá dcera baví místní ,,domorodce,,.


Míříme do údolí k ,,našemu mostku,,










Došli a málem pošli.



A další retro : ,,na mostku 10.9.1995


Páneček se snažil najít v houští nějaké houby a krom pár slizáků našel ,,houby,, a já se pomalu ubírala zpět.



Odpočinek přijde vhod a ještě oběd by ,,bod,,.

V Petrovicích na zahrádce u penzionu na Celné je pod parapletem vcelku příjemně. Okolní truhlíky s květinami lákají motýly ,,všelijaký" a páneček nelenil a krásnou dlouhozobku svízelovou pro nás vyfotil!


A pak už zpátky do Velhartic...



Sobotní výlet byl plánován nejprve na vrch Svatobor 845 mn.m. Na vrcholu se nachází turistická chata s kamennou rozhlednou. Jelikož nedisponujeme ani jeden žádným chytrým telefonem, ani navigací (už by to chtělo se nad tím taky zamyslet), občas skončíme někde úplně jinde a tak Svatobor příště!


Svatobor v dáli!




Na Klenovou jsme se tedy trefili a malinkou chvíli v okolí pobyli...



Pohled na zámek a hrad Klenová od kaple. Vpředu vpravo-sýpka.



plastika (dle internetového zdroje název Sépie??) nám ale připomíná spíš spermii nebo škorpióna!

Hrad Klenová pochází ze 13 století, zámek pak z 19 století. Nachází se tu výstaní prostory Galerie Klatovy/Klenová.



kaple sv. Felixe



Plastika býka umístěná před sýpkou.




... a plastika v roce 2003 s Luckou, sestřenkou Míšou a jejím taťkou.


Zefiru nebavilo pózovat před kaplí a plastikou a rozběhla zpátky k parkovišti, kde zmizela za otevřenými dveřmi Galerie Sýpka. Zahnala jsem jí do auta a ubíráme se zpět.


A jak jsme se blížili k Velharticím, tak ještě jedna zastávka- u rybníka. Marně jsem pátrala v paměti, kdyže jsme zde byli naposled. Lucce je pětadvacet a tenkrát jí bylo asi pět let?


Rybník Bušek



Tak Zefi ,koupání nebo rybolov?





Zvítězilo koupání...

A jako malý bonus....jsme tam našli pár kozáků do polévky k večeři.




Odpolení siesta před chalupou. Usnula jsem jako špalek.




Poslední ,,postelový veget,, naší chodské dámy...
.... a dovolenkování na Šumavě je už za námi!